Blogerka a youtuberka, která stojí nohama na zemi

 Simča/ Madkyo fotí, bloguje, točí videa a je také grafičkou. Sypu si popel na hlavu, jelikož jsem ji neznala, o to více mě překvapilo, že není „jen“ youtuberkou, ale taky zajímavou blogerkou se správnými názory. Její odpovědi se dobře čtou a jsou napsané vtipně, takže směle čtěte dál. Netěží ze svojí Youtube „fame“, nehraje si na velkou youtuberku, naopak, přijde mi, že v hlavě má všechno správně srovnané, velký palec nahoru 🙂
Simčin blog a YT kanál

1. Jsi hodně multi žánrový člověk, fotíš, bloguješ, točíš videa, co je ti ale nejbližší?

Moc děkuju za milý úvod! Multi žánrový člověk, to je hezké pojmenování, hodila bych si to do CVčka, kdyby to šlo 😀. Nic z toho momentálně nedělám na 100%, živí mě primárně grafika a práce pro americkou mediální firmu, takže tomu se musím věnovat prioritně. Všechno mám ráda stejnou měrou, nejbližší mi ale asi stále budou ta videa, protože videotvorbě se věnuju už od 14 let a celkově jí rozumím asi nejvíce.

2. Mohla bys nějak krátce popsat svůj Youtube kanál?

Můj youtube kanál v podobě, kterou můžete vidět teď, bych popsala spíš jako takovou fázi. Začínala jsem v roce 2013, kdy na youtube nebylo moc holek a když už tam nějaké byly, tak točily beauty věci. To jsem chtěla změnit a už od začátku jsem tam “lobbovala“ za názor, že i holka může být bavič. Můj smysl se za ta léta několikrát změnil, takže teď se nad starými videi křečovitě pousmívám a říkám si, jak jsem sakra tohle mohla zveřejnit? Každá ta komediální sketch, vlog nebo názorovka je však něčím, co mě tehdy definovalo, takže nemám potřebu to mazat. Momentálně pracuji v mediální firmě, kde mi pod rukama prošlo přes 100 000 videí, takže mám o kompozici a stavbě záběru lepší přehled a doufám, že to na youtube někdy zužitkuju.

3. Jak se stavíš ke kritice?

Kritika je důležitá. Ať už pozitivní nebo negativní. Z hejtů si nikdo nic nevezme, ale co si budeme povídat, na internetu se jim jen těžko vyhýbá. Feedback od lidí je pro mě klíčový, jen to nás posouvá s tvorbou nahoru. 🙂

4. Myslíš si, že je možné ještě publikum zaujmout jako nový youtuber/youtuberka?

To je těžká otázka. Myslím si, že možné to stále je. Stačí se chytnout toho, co lidé chtějí nebo být opravdu, opravdu originální. Bohužel lidé dneska chtějí primárně bulvár, pranky, kontroverzní témata a o kreativitě se už v mainstreamu moc nedá mluvit. Dneska už se dá těch “vysněných” 100 000 odběratelů a YouTube Silver Play Button získat relativně snadno, stačí se jen držet těhle kontroverzních témat a pojmout to zajímavým stylem, který je osobitý. Což je důvod, proč mi ještě tohle ocenění na té zdi nevisí, nemám potřebu vytahovat negativní věci na druhé lidi 😇.

5. Youtubeři vydávají knížky, moderují v televizi, jsou hosty pořadů, chystáš taky něco podobného?

 Myslím si, že každý by měl v životě zkusit napsat knihu. Youtubeři ale těží z toho, co už mají, ze své základny fanoušků, ten hype je rychle sune k úspěchu, máme tu kapely, kde zpívá youtuber, pořady atd. atd. Pokud bych někdy něco napsala, chci, aby to bylo o něčem jiném, než “jak se stát youtuberem”, “co jsou to youtube money” a co já vím, co ještě. YouTube je pomíjivá věc. Fanoušci vám vyrostou. A možná je pak už nebude zajímat vaše tlachání o tom, co máte v kabelce. Takže to chce myšlenku. 🙂

6. Už vážně poslední otázka k Youtube, setkala ses někdy s přetvářkou mezi ostatními youtubery nebo mezi těmi, co si hráli na tvoje přátele, jelikož jsi youtuberka?

 Fuuu. Na denním pořádku. Začínající youtubeři dobře vědí, že nejrychlejší cesta k získání velkého počtu odběratelů je přes úspěšnější kolegy, takže vlezdoprdelkovství je mezi youtubery opravdu učebnicové 😀. Asi ten trend, že chceme všechno honem honem. Já jsem v tomhle aspektu asi až moc introvertní, takže představa, že oslovím ty statisícové youtubery a “pojď, chci se na tobě přiživit”… Boha, však já ani nedokážu zavolat doktorce a objednat se na prohlídku bez toho, abych nebyla orosená na čele jak okénko auta v Titanicu a neřekla aspoň jeden blábol 😀. Tuhle mi poslíček s jídlem řekl „dobrou chuť“ a já mu řekla “vám taky”, jak jsem byla nervózní 😀. Ale to už odbočuju.

7. Chvíli jsi byla v Anglii, proč ses pro ni rozhodla? A jeden zážitek spojený s Anglií, který se ti nejvíce vryl do paměti?

 Á, život v Anglii, jedno z velkých témat na mém blogu. V podstatě od prvního Harryho Pottera, kterého jsem četla možná v 7 letech, jsem se prostě nutně potřebovala podívat do Londýna. Angličtina je můj “první cizí jazyk” a čím více seriálů jsem viděla (BBC Sherlock, Doctor Who, The IT Crowd,…) tím více jsem tam chtěla! Má první cesta letadlem musela být do Londýna. No a hádej, kam mě vzal přítel loni k narozeninám. Věřím na splněná přání, když se mi tedy naskytla možnost tam studovat vysokou, už to bylo prostě moc náhod najednou. Nejkrásnější zážitek jsem měla se třídou, kdy jsme v náš první týden školy šli i s lektory do Cardiffského muzea Doctor Who Experience. Jsem docela citlivka, takže když jsme stáli uvnitř TARDIS a ona se začala hýbat, pod námi se třásla podlaha a slyšeli jsme to slavně wžuuuum, tak jsem bulela dojetím jak želva. 😀

8. Jak ses dostala k meditaci? V čem ti pomáhá?

Meditace je v dnešní uspěchané době opravdu velice užitečná věc. Už si ani nepamatuji, kdy to přesně bylo, ale když jsme s mojí mladší sestrou byly malé (bylo mi možná nějakých 12 let), dostaly jsme k od Ježíška 2 čarodejnické knihy (asi ta naše Harry Potter obsese), které nebyly úplně o Harrym a které meditaci docela detailně popisovaly. Tehdy jsem ale nevěděla, jak se do toho stavu alpha dostat a zavrhla jsem to. Na pár let to šlo k ledu. Po jedné velmi tragické události před 2 lety, která se mnou hodně otřásla, jsem se ale těmhle poněkud až spirituálním a hodně filozofickým věcem vrátila a jsem ráda, že jsem se tomu opět otevřela.

9. V jednom svém článku ses věnovala mainstreamu, co považuješ za největší mainstream ve společnosti? Největší mainstream ve společnosti? Asi strach, manipulace, stres. A to, jak jednoduché je, aby strach dokázal oslepit člověka. Věříme obrazu obrazu světa. Hltáme média, nevědomky přijímáme všechny ty reklamy na léky a televizní noviny a večerní zprávy, které nás masírují strachem a automaticky to bereme jako pravdu, protože když se to říká tam, tak to musí být pravda. Tenhle přejel tamtoho, támhle odpálili bombu, tihle testují další balistickou střelu, na letišti někdo střílel, oběti jsou v tisícech. To aby pak člověk seděl doma a vytáhl paty jen do práce. Jen protože se to říká v televizi. Ačkoli je to často pouze přejatá zpráva od někoho jiného a víme, jak funguje tichá pošta. Když to přeženu, někdo řekne “dobrý den” a na konci je z toho “šíří se virus, běžte na očkování, který stojí spoustu peněz”. 😀
Ona tragická událost se tehdy hodně řešila v televizi a tam jsem na vlastní kůži poznala, jaké to je být součástí 6 takových pravd a nemoci říct, jak to opravdu bylo. Tam jsem nad dezinformačními médii opravdu zlomila definitivně hůl.

10. Zajímáš se i o seberozvoj, můžeš doporučit nějakou seberozvojovou knihu? Většinu jsem četla z anglických originálů, ale věřím, že existují i překlady, některé jsem četla i v češtině. Za sebe mohu doporučit knihy jako Secrets of the Millionaire Mind, Rich Dad Poor Dad, Čtyři dohody (respektive i Pátou dohodu), Konec prokrastinace, Cesta k vnitřní síle, Jak si správně přát, v podstatě asi všechny knihy, které se na tomto poli staly bestsellery, v knihkupectví poradí. 🙂 Vlastně ani nic jiného nečtu, v knihách je moudrost. 🙂

11.  Simčina otázka na mě: Hrozně mě pobavil Tvůj článek o atmosféře ve frontě na Kovyho. Jak vůbec celkově vnímáš ten trend youtuberů, upřímně mně samotné už to leze krkem, že vidím youtubery pod víčky džusů, v knihkupectví, jmenujou se po nich čaje a další věci, bojím se otevřít už i ledničku, abych tam nějakého nenašla (aspoň by to vysvětlilo, proč je pořád prázdná). Mnoho značek se až okatě na youtuberech jakožto influencerech přiživuje. Jak to na tebe působí, když někdo řekne, “no, já jsem youtuber…” ? Padá tam hned to “ajéje” nebo chceš vědět víc? Díky!

Trend okolo youtuberů šel hodně dlouho mimo mě, vlastně pořád jsem tomu trendu úplně neporozuměla. Protože prostě patřím do jiné generace (děti devadesátek) a my jsme hrozně obdivolali třeba Avril Lavigne, Ewu Farnou, O-Zone a tak, a teď děckám stačí, aby někdo natočil „Moje ranní rutina“ a hned to je jejich vzor a oblíbenec. Nechápu. Jiná doba, no. Když někdo řekne, že je youtuber, tak ho neodsoudím na první pohled, třeba ty jsi mě jakožto youtuberka příjemně překvapila 🙂

12. Nominuj dalšího blogem, kterého mám vyzpovídat.
Hrozně ráda bych nominovala Lucku a její REALGRAM. 🙂 https://realgram.blogspot.cz , sleduju ji hlavně na instagramu a její fotky jsou super.

Ráda beach Ti také poděkovala za velmi příjemné otázky a ráda se budu podílet i na dalších počinech! Přeju mnoho štěstí v životě, úspěšný blog a hlavně pozitivno v srdíčku za každé situace ❤. A čtenářům děkuji moc za přečtení!

I já děkuji Simči za tento příjemný rozhovor a přeju mnoho úspěchů na všech frontách 🙂

Související články

1 komentář

  1. Ještě jednou děkuju za rozhovor! 🙂 a O-Zone jsem zbožňovala! 😀 Hrála jsem si na Shakiru a Britney Spears, platonicky zamilovaná poslouchala Backstreet Boys a US-5, všechno si nahrávala na kazeťák a když jsem dostala svýho prvního walkmana a pak discmana, bylo to úplně wooow. :D. Jsi fakt moc sympatická, tak třeba se někdy potkáme i face to face nad šálkem čaje nebo kávy :).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.