Já a minimalismus

Když jsem se v listopadu stěhovala na byt, bylo jasné, že musím zredukovat kvanta věcí, které vlastním. Jako první přišlo na řadu oblečení. Taky to určitě znáte. V obchodě si koupíte i to, co nepotřebujete, případně vám jsou některé kousky darovány, a pak to neunosíte, takže když skříně praskaly ve švech, řekla jsem dost a zredukovala počet věcí na ty nejnutnější. Jasně, že nepotřebuju čtyři sportovní trika, nebo deset mikin, ale je mi fakt líto určité věci vyhodit/předat dál, takže je zatím skladuju.

Pak jsem třídila knížky. Moje knihovna v dětství byla dost obsáhlá (hlavně co se týče knih Thomase Breziny a Jacqueline Wilson, mých TOP dětských spisovatelů), a prostě nemám to srdce na to, dát svoje oblíbené dětské knížky pryč, takže si říkám, že je jednou zdědí moje děti. S hračkama je to podobně, ale lepším se! Z plyšáků mi zůstal jen méďa Uplakánek, kterého jsem dostala kdysi do nemocnice a zbytek putoval do dětského domova, nebo za odvoz jinam. Hodně věcí jsem se zbavila díky serveru bazos.cz a darujizaodvoz.

Část mých věcí skončila v dětském domově, část je darována potřebným a část prodaná. Stejně mám pořád kvantum věcí, postupně se to ale snažím redukovat. Hlavně do našeho mini brněnského bytu všechno nenacpu, musela bych vystěhovat přítele. Nemám ráda velké úklidy, ale když se do toho opřu, věci lítají doslova vzduchem. Co skončilo v koši úplně byly moje školní sešity ze SŠ, hlavně ty z matiky, fyziky a chemie. Doufám, že už je nikdy nebudu potřebovat.

Když nad tím tak přemýšlím, pořád mám s minimalismem problém, ale je to určitě lepší, než kdysi.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *