Jak jsem si začala užívat života

Dnešní storytime bude o tom, jak jsem přehodnotila některé věci v mém životě. Jak víte, od zimy mě otravuje psychická porucha. I když se s ní snažím bojovat, ta mrcha prostě ne a ne se mě pustit. A tak spolu žijeme. Po několika nepříjemných stavech, kdy mi bylo fakt mizerně jsem se začala pomalu zvedat a všímat si hezkých věcí okolo sebe. A tak teď používám slova jako „krásný“ a „úžasný“ na naprosto obyčejné věci. Fotím vše okolo sebe, u čeho mám pocit, že to stojí za to uchovat v paměti. Koupila jsem si lístek na Eda Sheerana, přestože je pěkně drahý a nemám peníze na rozhazování. Přestala jsem řešit věci dopředu, takže neřeším, kde po tom koncertě budeme spát, nějak to dopadne. Rozhodla jsem se cestovat. Teď to vypadá na cestu do Londýna s kamarádkou, a pokud to nevyjde, možná vycestuju i sama. Na co střádat peníze, když je můžu smysluplně využít? (Neříkám, že šetření je špatné, taky šetřím.) Přestala jsem řešit pomluvy a to, co si kdo o mně myslí natolik, že mě to nemrzí. Píšu na blog a dělám, co mě baví.

Všechno to jsou prkotiny a obyčejné věci, ale po dlouhé době mám pocit, že se něco okolo mě mění. Že se měním já. Užila jsem si chlastačky, party, ale teď, ve svých skoro 21 letech mám pocit, že začínám konečně chápat, jak si života užít, jak ho prožít. Ještě bych mohla zjistit, čím se jednou uživím a budu spokojená. Doufám, že nespadnu zpátky do svých temných stavů, musím si udržet tenhle pocit. Těším se, že za pár dní se vrátím na chvíli domů za svým mužem a že budeme spolu <3. Můžu si vybrat. Buď se s úzkostí budu trápit, nebo s ní budu žít, dokud to nepůjde bez ní.

Slečna průvodkyně

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *