Jsem svatoušek?

Ne, to fakt nejsem, ani zdaleka, přestože na první pohled si to o mně spousta lidí myslí. Zdání klame.

Až do střední jsem fakt svatouškem byla, pak se to zlomilo. Nikdy jsem nebrala drogy, ale asi jako každý v mém věku jsem měla postoj k alkoholu kladný, někdy až moc. Teď si říkáte cože? Tys chlastala?! Ano, chlastala, ale nikdy ne sama. Ožírala jsem se na party, nebo při různých příležitostech s kamarády. Schválně píšu ožírala, protože někdy to bylo fakt moc. Nebýt kamarádů, kteří mě kolikrát hlídali, bůh ví, jak bych dopadla. Nejsem na to hrdá, ale asi to k teen životu patří.

Od doby co žiju v Brně jsem se nikdy neožrala, maximálně tak přicinkla. Je to proto, že žiju s přítelem a taky, že žádnému z brněnských kamarádů neveřím natolik, jako kamarádům původním (a někteří se stihnou ožrat driv, než já). Taky už moc nechodím na party a skoro nepiju. To ale neznamená, že nenavštěvuju hospody. Když za mnou byla babička, neznala jsem budovy, věděla jsem, že někde v místech, kudy jsme procházely jsme byli v hospě. Nechci se moc rozepisovat o alkoholových excesech, ale jednou jsem málem ztratila občanku, spadla do skříně a jindy zas zvládla objednat svatební dort, přestože se nevdávám. Aspoň je na co vzpomínat, žádná historka nezačíná, když jsme jednou jedli salát.

Tenhle článek píšu v busu, který kodrcá a navíc na mobilu. Nevím, jestli mám všechny mezery správně, tak když tak sorry.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *