Kde trávím nejvíce času

Dneska o půl sedmé ráno se mi stala zvláštní věc. Doběhla jsem těsně před odjezdem autobusu na stanoviště, a celá udýchaná podala řidiči svůj kufr, u kterého mám pořád pocit, že na devět dní mimo domov není dostatečně velký, takže mě po několika dnech čeká chození ve smradlavém oblečení (Londýne, teš se), a když jsem tak předávala ten kufr a ohlásila, kam jedu, řidič mi řekl: ,,Jak myslíte.“ Jak jako jak myslím? To má být nová balící hláška, nebo co?

Teď sedím na místě, kde trávím nejvíce času, a tím je autobus. Přitom se děsím toho, jak mě čeká osmnáctihodinová cesta do Londýna, ale protože jsme chudé studentky, nechtěly jsme připlatit za letadlo, a tak budeme trpět.

Co děláte, když jezdíte autobusem? Já koukám z okna, poslouchám písničky a marně se zkouším učit, když to zrovna potřebuju.Do toho taková D1 je fajn drncací ukolébavka, takže sem tam zdřímnu, když zrovna spolucestující netvoří třeba cizinci, kteří mají potřebu si nahlas vykládat. Taky někdy přesvědčuju žaludek, že mu určitě nebude špatně, sem tam i něco přečtu, nebo napíšu. Taky chatuju s kamarády.

Minulý týden se mi stala vtipná situace. Jak tak prochází stevardi uličkou a ptají se, co si dáte, tak jsem v té chvíli s kanarádkou Magdou řešila něco desně důležitého, jako třeba kam zmizela naše GP Lena, a v tu chvíli, když se stevardka potřetí zeptala, co si dám, jsem odpověděla ,,Dobrý den!“ No, koukala pěkně divně.

Tímto článkem jsem si chtěla ukrátit cestu, ozvu se nejspíše až 17.9. v neděli. To už snad budu zpět. Pokud vám budu chybět, stalkujte mě na instagramu, nebo mrkněte na můj YT kanál TeJa.

Tak se mějte, snad v Londýně nezmznu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *