Kdo říkal, že s provázením je konec?

No já přece! Ale nakonec jsem si to rozmyslela, jak to teda bylo a bude?

Tento rok to nejdříve vypadalo, že s provázením nadobro končím. Chyběla mi energie a bojovala jsem se svými problémy, které ještě nejsou úplně vyřešené, přesto jsem provázela, sice míň, než mám ve zvyku, ale byla jsem tam. Mám svědomí čisté, protože se moje problémy nepromítly do práce a pracovala jsem tak, jak jsem mohla.

Na konci sezóny byla moje únava , a co si budem povídat, i znechucení určitými návštěvníky velké. Řekla jsem na všech frontách, že končím. Moji super kolegové z Valtic říkali, že určitě kecám a zase se vrátím. Nejdříve jsem pevně tvrdila, že určitě ne, potom už jsem si tak jistá nebyla. Když jsme s kamarády průvodci navštívili nás zámek na podzim, jen jako turisti, postihla mě nostalgie. Tady u toho obrazu říkám to a to. Tady se stalo to a to. Procházeli jsme sami místnostmi a já si říkala sakra, určitá hrozná skupinka lidí mi přece nemůže vzít, co mám ráda! Zámek si zaslouží, aby tu provázel někdo, kdo má k němu vztah, kdo se o něm snaží pořád něco zjišťovat…A tak jsem tála a tála, až si řekla, že se asi vrátím. A teď to vím jistě. Bouzov 14 dní v červenci, sezóna ve Valticích (tam ještě nejsme domluvení).

Tak jo, určitě jste to (ne)čekali, co si budem… Příští rok se vrátím a snad i s průvodcovskou licencí :)!

Jsou lidi, kteří si myslí, že k provázeni nepatřím, přijďte a udělejte si obrázek sami.

Já a princezna Lada, taky průvodce.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *