Lásky jedné plavovlásky aneb Jak bohatý je můj milostný život

Už ve školce jsem byla hrozně zamilovaná do Pavlíka, co chodil se mnou do třídy a byl to náš soused. Naše láska měla trvat věčně, protože jsme si řekli, že se vezmeme, ale jednou se už nechtěl dívat na VHS na Asterixe s Obelixem a chtěl po mně  věci, které asi odkoukal od rodičů a bylo po lásce.

Tehdy pro mě bylo nejdůležitější, aby kluk vyznával stejné hodnoty, mezi které patřil třeba Asterix a Obelix nebo pohádka Dubínek.  Přibližně v osmi letech pak nastala éra, kdy se brýlatá holčička s culíky dostala do kurzu, asi skrytý půvab nebo co.

Měla jsem toho nejhezčího kluka ze třídy,  tedy až do doby, než jsem svému milému ve třetí třídě řekla, že ,, mamka stejně říkala, že je to stejný děvkař jako jeho taťka“ , a pak jeho rodiče volali mým rodičům a bylo o zábavu postaráno. Zlomil mi tehdy srdce asi tak, jak se to může ve třetí třídě stát, když dá pusu jiné spolužacce.

V té třetí třídě se dva kluci o mě i poprali, od té doby to nikdo neudělal. (Což nechápu).

Čtvrtá a pátá třída byly taky výživné. Opět jsem byla v kurzu a tak zatímco jeden kluk si hrál se mnou a dalšími na W.i.t.c.h a vyznával mi lásku, druhý, nechutně bohatý mě neohroženě chránil, když po nás střílel z kuličkovky dětský gang. Třetí, byl ohromně chytrý intelektuál, ale v deseti letech jsem to nedokázala patřičně ocenit. Pořád jsem se zamilovávala a odmilovávala.

Druhým stupňem nastal čas temna. Pořád jsem nosila culíky (díky bohu mě to pak přešlo) a brýle a nikoho můj skrytý půvab nezajímal. Moje srdce v sedmé třídě patřilo týpkovi přezdívanému Černý anděl, který mi hrozně připomínal Edwarda Cullena (letělo Stmívání). Jenže, on mě nechtěl, a to mě hluboce zarmoutilo. A to tak, že jsem si myslela, že už nikdy nikoho nepotkám a umřu s třiceti kočkami.

V osmé třídě svitlo na lepší časy. V autobuse přeskočila jiskra mezi mnou a klukem o tři roky starším a byla z toho láska jako trám. To přirovnání není moc daleko od pravdy, protože byl truhlář. Všechno bylo fajn, až na to, že nevěděl, co je to Osvětim a přesto u mě nejel vlak.

Zatím posledním, stále aktuálním je vztah s přítelem, který trvá už skoro pět let. Děsně dlouhá doba, kdy se z potřeštěné puberťačky stává žena. Přestože existují chvile pořádné Itálie, jsme spolu.

P.S. Mezitím bylo ještě pár epizodek, ale to není tak zajímavé.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *