Neděláš bordel? Padej z kolejí!

Teď jsem vás určitě naštvala. Co je to za nadpis? říkáte si. Já vám to hned vysvětlím. Obyvatelé na koleji se dají rozdělit do táborů. Jedni jsou slušně vychovaní mladí lidé, kteří dokáží respektovat pravidla společného žití ve sdílené budově, a ti druzí jsou hovada, kterým je respektování nějakých pravidel úplně jedno. Tyhle dva tábory mezi sebou vedou spory (velmi často na facebookových skupinách příslušné koleje) a taktéž se velmi často objevují komentáře typu: ,,Jsi na koleji, čemu se divíš?“ nebo ,,Pokud se ti to nelíbí, padej do kláštera a vypadni z kolejí!“ Jaké mám zážitky a co si o tom myslím?

Jaký byl můj život na koleji si můžete přečíst tady. Neříkám, že takto to funguje na každé koleji v naší republice či v zahraničí, ale na té, kde jsem bydlela to tak bylo. Mám dvě kamarádky žijící na koleji a té první vadí jen to, že sousedi nad nimi hrozně dupou (jako nohama) a té druhé to, že sousedi vedle opravdu dupou (v tom druhém slova smyslu) a to pěkně nahlas.

Nevím, jestli jsem jen já taková konzerva, že mi vadily techno párty ve tři ráno, rachejtle a vuvuzely za okny ve všední den, nesmyslné bouchání a kopání do dveří, pos*ané záchody nebo třeba rozmatlané h*vno taktéž na záchodech. Nic vtipného nevidím ani na tom dát židle a křesla doprostřed chodby, tak, že se nedá projít, nebo řvaní od sousedů v době nočního klidu.

Ještě k těm záchodům. Nenapadlo by vás, co všechno dokážou lidi z VŠ vymyslet s lidskými exkrementy, dokud nejste na koleji.

Představte si situaci, kdy jsou všechny byty plné, nestihnete se s nikým domluvit na spolubydlení a tak vám nezbyde než to risknout a jít na kolej. Ze všech těch hloupoučkých amerických teen komedií si život na koleji představujete jako to nejvíce free a kamarádské místo, kde se lidi označují slovem „bratrsko kappa“, sousedé vás zvou každý den na pivo a všichni jsou šťastní a spokojení. Pak ale přijdete na kolej a zažijete tak akorát ty věci, které mně vtipné vůbec nepřijdou, nikdo není kamarádský (pokud zrovna v ruce nemáte flašku chlastu nebo cigarety) a místo vůně fialek a drahých parfémů cítíte tak akorát vůni blitek a trávy. Docela šok.

Jasně, že některé věci na koleji mi nepřijdou tak strašné. Je to místo, kde jste mnohdy poprvé bez rodičovského dozoru. Místo, kde se nikdo nestará o to, v kolik dorazíte domů, nebo jestli vůbec dorazíte. Místo, kde to máte blízko ke spolužákům, když něco potřebujete, ale taky je to místo, kde po čase máte chuť odejít do kláštera, abyste se sakra mohli vůbec vyspat na zítřejší zkoušku.

Nevím, proč lidi prostě nejsou schopní respektovat alespoň základní pravidla slušného chování při bydlení na koleji. Co bych pochopila je bordel třeba 2x týdně, ale každý den? Pokud chcete namítnout, že od toho, aby se člověk mohl učit nebo spát existují špunty do uší, tak ani ty mnohdy nepomůžou.

O úrovni hygieny některých jedinců se moc rozepisovat nechci. Odér, který se z nich line mnohdy napoví, co přesně dělali, jejich ho*vna v záchodě to, co jedli a blitky co pili. Pokud ani to nestačí a chcete vědět, kdy má ta úžasná holka z vedlejšího pokoje krámy, běžte se podívat na záchod, určitě to zjistíte snadno.

Proti hovadům na koleji se nedá tak snadno bojovat, ale opravdu musí mít o ni navrch tím, že z koleje vypudí ty slušné jedince? Slušně se s nimi diskutovat mnohdy nedá.

P.S. Pokud chcete napsat, že jsem asi stará panna, která se nikdy nebyla bavit, nikdy se neožrala a nikdy nehlučela tak ne, ani jedno z toho nejsem, jen při příchodech na kolej v pět ráno jsem byla ticho, jakožto normálně myslící jedinec s průměrným IQ.

 

Opravdové skvosty z kolejí najdete na každé FB kolejní skupině, paří k nim momentky ze záchodu, souložící páry na veřejných místech, bazény nafouknuté v koupelně nebo spící jedinci ve výtahu.

 

Související články

12 komentářů

  1. Tak já na koleji bydlím třetím rokem a zatím musím ťukat, že to poměrně jde – sem tam člověk zabuší do topení, aby ostatní byli zticha, ožralové zpívající pod okny už mě neprobudí, protože bydlím dvě minuty od nemocnice a zvuk záchranky nebo vrtulníku je mnohem hlasitější, a pravdou je, že z prvního roku jsem si odnesla detailní poslech sexuálního života páru vedle nás, ale co už, tak si dám sluchátka.
    Mnohem větší peklo pro mě byla nepřizpůsobivá a rozmazlená spolubydlící na Erasmu, které nic neříkalo vynášení koše, když jsem spala, tak si klidně začala nahlas telefonovat a skoro každý den do noci koukala na seriál s tak ostrým jasem, že jsem si přišla jak ve dne a nemohla spát. Teď po Erasmu začínám opět na kolejích s novou spolubydlící, tak doufám, že se nebude zas dít to samé nebo jí asi už uškrtím 😀

    Na druhou stranu jsem nikdy nezažila to, o čem píšeš ty a jsem za to ráda. Celé tři roky bydlím na medické koleji a máme vlastní koupelnu pro 4 lidi, takže je to o dost víc v pohodě. U tebe chápu, že to nešlo vydržet a jsem ráda, že to mám, tak jak to je 😀

    http://www.vevlnach.blogspot.cz

    1. Já jsem byla na koleji techniků, člověk by řekl, že to jsou nerdi u počítačů, chyba lávky. Na koleji mediků je to prý v pohodě, co jsem slyšela, tak ať ti klid vydrží 🙂

  2. Na koleji jsem bydlel dva měsíce. V létě. A stejně to bylo k nevydržení. Byl jsem rád, že jsem se mohl přestěhovat do normálního spolubydlení.

    Myslím, že problém je hlavně v anonymitě. Jak se lidi neznají, dovolí si dělat bordel, protože se to přece týká někoho cizího. Při spolubydlení jsme se vždycky dokázali domluvit, ale možná jsem měl jen štěstí.

    A kolejí to určitě nekončí. Co bydlím v novém bytě, tak nad námi často hrávají večer na kytaru nebo zpívají nějaký náboženský chorál.

  3. Ještě že nejsem na koleji, z tohohle by mi zákonitě hráblo. Nemám nic proti občasnému pití alkoholu hlavně na oslavách a tak, ale takové ty „smažky“, co pořád jen chlastají a hulí fakt nemám ráda. Většinou vedou ty řeči, že jsem nudná a nemám žádný život, když se někde neválím zpitá každý večer po klubech a díky tvému článku aspoň vím, že bych na koleji nevydržela ani dva dny 😀

    LENN

  4. Přesně tohle je ten důvod, proč nikdy na žádnou kolej ani omylem nechci. A upřímně, nerozumím tomu, jak je vůbec možné, že tak velké procento mladých lidí považuje za definici zajímavého a zábavného života ono zmíněné dělání bordelu a nepřetržité chlastání. Už vůbec mi pak nedochází, jak si někdo vůbec může dovolit prohlásit o jiné osobě, že se neumí bavit jen na základě toho, že za zábavu považuje něco jiného než on.
    Na kolejích mají z logiky věci naopak větší právo zůstat ti, kteří se dovedou chovat slušně, všechen ten zbytek by se mě zbalit a odejít. Bohužel, jak píšeš, funguje to přesně naopak. Protože to ti normání, slušní lidé prostě nevydrží…

    1. Ano, je to přesně tak. Máme teď na koleji kamaráda a mám pocit, že když jsem tam bydlela já, tak to byl ještě slabý odvar na to, co se tam děje teď. Totální anarchie. Já fakt nejsem slušňák, co by se jen učil, ale vydržet se tam nedalo.Navštívila jsem pak ještě jinou kolej a tam zas dělali bordel Erasmáci, hlavně. Já jsem od koleje nic moc neočekávala, ale hluboce mě to zklamalo.

      1. O tom jsem slyšela, že se Erasmáci na kolejích mnohdy chovají hrozně. A přijde mi to pomalu horší, než když se tímto způsobem projevují místní. Protože, přece jenom, oni přijeli do nějakého státu na návštěvu, a taková návštěva, která umí dělat akorát bordel… No, prostě by si měli vážit skutečnosti, že na Erasmus vybrali zrovna je a ne se ještě chovat jako hovada.

  5. Já obecně nikdy nepochopila, proč se neslušnost a neschopnost respektovat právo na klid okolních jedinců bere za něco úžasného a na druhou stranu slušní lidé jsou všem pro smích. Priority dnešní společnosti mi přijdou neskutečně zvrácené.
    Vejška, kam jsem chodila, neměla koleje, takže nám vysokoškoláků nezbývalo nic jiného, než žít ve společné budově se středoškoláky. To by mi tak nevadilo, díky Bohu usnu kdekoliv za jakéhokoliv hluku (většinou a ne, vedle startujícího letadla neusnu ani já). Mým problémem bylo, že jsem zjistila, že jediná koupelna v patře je společná pro obě pohlaví, NEDÁ se zamknout a nikomu to nepřišlo divný! (Na argumenty typu „nevím, co ty holky furt řeší, kluci už to viděli stokrát“ doporučuju jít si stoupnout před zrcadlo a napálit si pěstí do oka… Nebo do rozkroku.)
    Kuchyňka byla ve stavu, že bych v ní neuvařila ani svému úhlavnímu nepříteli. Dveře byly prosklené, zakryté nějakým plakátem a zdi byly hubené. Zkrátka minimální soukromí.
    Nu, spala jsem tam jeden den. Druhý se ke mně přijela podívat přítelova maminka, zhrozila se, sbalila mi kufr a oznámila, že odteď bydlím u nich. Uf! 😀
    A ani já nejsem stará panna (ani stará, ani panna :D), jednou jsem se trošilinku přiopila a hlučím jen, když tím nikoho neotravuju. Jo, já vím, pro většinu dnešní mladé generace jsem neskutečně nudná a nemám život, protože si radši doma čtu, než abych chodila na diskotéky nebo do hospody. 😀

    1. Děkuji za komentář, já jsem docela party typ, ale proti některým na koleji to byl slabý odvar. Tak ráda jsem odtamtud vypadla a začala bydlet jen s přítelem.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.