Přípravy Vánoc aneb Usmrkaná já, ulepené ruce a snaha o rodinné Vánoce

Když jsme se přestěhovali z krabice od bot, konečně nastal čas, kdy máme větší prostor, což znamená více možností. A tak jsem se rozhodla, že nám s přítelem vytvořím všechno, co k Vánocům patří, přestože na Štědrý den nejsme doma.

Začalo to vánočním stromečkem, který jsem táhla z Kauflandu obtěžkaná taškami, protože jsem si chtěla dokázat svou emancipovanost. Samozřejmě, že stromek to je umělý, za 250 Kč, ale pro pocit Vánoc a splnění vánoční tradice to stačí. Ozdoby (u nás ve Slezsku baňky) jsem namixovala z nejrůznějších obchodů. Klidně bych šla i do růžové barvy, ale nakonec jsme se drželi tradice, až na stříbrné sovičky, ty u sovoholika nesmí chybět.

Pak následovala výzdoba bytu. Den co den jsem nosila nové a nové dekorace a zvlášť pro ty, kteří dekoracím nefandí nedoporučuju chodit do NanuNana a Kik, neberte tam svoje polovičky, pokud jsou stejní dekorační šílenci jako já. Vážně, nedělejte to. Takhle se u nás doma zabydlelo několik ptáků, andělů a taky sov a nesmí chybět ani girlanda z Tigeru za 30 Kč.

Adventní věnec je letos dost odfláknutý. Nevím, kdo mě spletl, ale zapálila jsem svíčky o týden dřív, takže když nastala pravá adventní neděle, jedna svíčka hořela už podruhé. Nechci se ztrapnit svojí leností, a tak fotka věnce nebude, mu hehe.

Pak přišel čas shánění a hromadění dárků a jejich balení. Kde to šlo, tak jsem se konkrétně zeptala, jaký kdo chce dárek, jinak jsem improvizovala. Jelikož nesnáším vánoční mačkanice v obchodech, věřila jsem si, jak všechno nakoupím do začátku prosince, chyba lávky. A tak mě čekalo žduchání, pocení se v nekonečných frontách a marné přemýšlení nad tím, co koupit.

Vánoční Česká pošta byla taktéž lahůdka. Hlavně paní za přepážkou, to už byla jen třešnička na dortu. Z pošty jsem odcházela maximálně vytočená.

Pečení cukroví bylo hodně kritické. Začalo to perníčkama a jejich následným zdobením. Bylo to poprvé, co jsem cukroví dělala sama a byl to horor. Jelikož se ale jen tak nevzdávám a chci ukázat, že jsem holka na vdávání, tak jsem za doprovodu sprostých slov a výkřiků typu, „že musíme více vydělávat, jelikož už nikdy péct nebudu“ něco málo napekla. Třeba to je jako když staří lidi tíhnou k zahrádkám a k záhonům, třeba taky na staré kolena začnu tíhnout k pečení cukroví, zatím to ale za oblíbenou vánoční činnost fakt nepovažuju. Pečení cukroví vypadá ve filmech a seriálech jako idylka, ale ve skutečnosti je okolo toho spousta bordelu, ulepených rukou a zašpiněného všeho kolem. Koledy tomu dodávají pravou tragickou atmosféru.

Po Mikuláši jsem s pečením pokračovala a přišla další krize, jelikož mi moje drahá polovička předala štafetou rýmu. A tak jsem po dlouhé době skučela jako chlap, protože rýma je sviňsky otravná nemoc.

Pak následovaly poslední přípravy na Vánoce a dlouho očekávaný Štedrý večer je za dveřmi, tak všem přeju šťastné a veselé a aby jste se nenudili přes svátky, sem tam vyjde nějaký přednastavený článek, já se mezitím budu cpát cukrovím po návštěvách a výborným babiččiným bramborovým salátem.

Nezapomeňte na štedrovečerní pohádku, třeba to bude míň zlé než loni :)!

Související články

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.