Situace v Barceloně a Cambrils, bojím se cestovat?

17.8. médii proletěla zpráva, že došlo k dalším teroristickým útokům pod záštitou (pravděpodobně) Islámského státu. Kolikátý útok už to tento rok je? Výsledkem atentátu je dnes (18.8.) 13 mrtvých a 100 zraněných, nevinných lidí. Je to hrozné, co se děje ve světě.

A to mě přivádí k otázce, bojím se já sama cestovat? Jak víte, příští týden odjíždím na dovolenou, do Amstru a Londýna, dvou řekněme že momentálně ne moc bezpečných měst. Lhala bych, kdybych řekla, že jsem úplně v klidu. To nejsem, ale člověk musí brát věci tak, jak jsou. Jaká je větší pravděpodobnost? Že mě srazí auto, nebo se stanu svědkem teroristického útoku? Příští rok jdu na koncert Eda Sheerana, a tam by se taky teoreticky mohlo něco stát, ale přece nebudu kvůli tomu sedět doma na zadku. Nejsem úplně v klidu, ale všechny tyto tři události absolvuju a budu zkrátka doufat, že se v pořádku vrátím domů. Nesmíme se podvolit strachu. Udivuje mě, kolik lidí ruší zájezdy hned, když k podobné události dojde. Je to pochopitelné, ale méně pravděpodobné, že se stanou dvakrát útoky na jednom místě (i to se bohužel stalo). Udivuje mě, kolik lidí se vlastně bojí vycestovat kamkoli za hranice a tak jezdí na dovolenou jen na Slovensko nebo tady po Čechách. Přitom, cokoli se může stát kdekoli. Pokud se to má stát, tak se to zkrátka stane.

Když docházelo minulý rok v prosinci k těm útokům s auty (mimochodem případ i teď v Barceloně), v Česku po všech větších městech začali stavět zátarasy na náměstích rychlostí blesku. Jen, co přešla hlavní „poútoková vlna“, tak zátarasy zmizely. A to je špatně. Přijde mi, jako by svět nebyl připravený. Jasně, je těžké uhlídat každého jednoho jedince, přesto si myslím, že by to chtělo lepší obranu. Chtělo by to, aby svět spojil síly a vymyslel, jak s teroristy bojovat.

Od počátku života na Zemi se dějí špatné věci, tak to je. Terorismus tu byl i dříve, ale ne v takové míře, nebo se o tom tolik aspoň nemluvilo. Každý den se někde na světě válčí a umírají lidé.  A kolikrát to ani nevíme, protože víme jen to, co se k nám dostane skrz média. Tím situaci s terorismem nijak nezlehčuju, jen chci upozornit na neobjektivnost médií. Ano, snaží se varovat, ale není toto varování a především panika podnětem k dalším útokům? Je to opravdu složitá situace a já se nedivím, že lidi občas přemýšlí, jestli do takového světa přivést děti.

Člověk by si proto měl užívat každý den, nikdy nevíme, co přijde.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *