To byl teda doják, připravte kapesník!

K něčemu se vám přiznám, a sice, mám velkou slabost. Projevuje se často u televize. Tou slabostí je, že brečím u 90% filmů, na které se dívám/e. Je mi jedno, jestli to je Titanic (závěrečná scéna ve vodě, kdy Jack pomalu umírá a potápějící se loď mě rozbrečí vždycky), Grinch, Bridget Jones, Hledá se Nemo nebo třeba Medvědí bratři. Z toho teda vyplývá, že  brečím u Disneyovek, komedií i romanťárn. Jediné filmy, u kterých nebrečím jsou horory, a to proto, že se na ně dívám s očima zakrytýma dlaní, jinak brečím fakt skoro u všeho. Proto se se mnou nikdo nechce moc na nic dívat.

Tady ta moje slabost se projevuje třeba i v kině. Nemusím vykládat, jak se cítím trapně. Třeba, když jsem byla na výše zmíněné Bridget a jejím dítěti, v závěru, při scénách ze svatby jsem to nevydržela a rozbrečela se, že se nám ta holka přece jen vdala! A k tomu za Marka Darcyho!

Stalo se mi to i u Zlodějky knih, a výjimkou nebylo ani Hvězdy nám nepřály. Ty smutné a dojemné scény nedávám.

Nevím, čím to je, ale zkrátka se mě to strašně dotkne. U filmů Bohdana Slámy (Bába z ledu, Venkovský učitel..) to i chápu, protože vychází z krutého života, ale proč brečím, když se ztratí Nemo? Nebo třeba, když Cindy v Grinchovi řekne: ,,O Vánocích nemá být nikdo sám.“, tak to je konečná.

Je mi dokonce jedno, že Bridget se vůbec nepodobá té staré Bridget!

Jeden z největších záchvatů pláče z poslední doby mám z Polárního expresu (neptejte se mě proč, je to tak hezké, až je to dojemné) a taky z I dva jsou rodina. Tu nečekanou smrt jsem prostě nedala, protože život je sakra nespravedlivý a přítel mě fakt dlouho utěšoval.

Je to ostudné a trapné, takže vám říkám, pokud se budete někdy se mnou na něco dívat, či vedle sebe budeme sedět v kině, mějte prosím  po ruce kapesník a slova útěchy. Popřípadě tu brečící trapku nějak přetrpte. Pokud jste mí kamarádi, můžete mě i obejmout.

Filmy, u kterých zaručeně řvu jak želva:

  1. Titanic- Začne to, když loď nabourá a začne se potápět.
  2. Medvědí bratři- Z tohohle animáku mám doteď takový šok, že si ho vůbec nepamatuju. Jediné, co vím je, že medvědí máma umře.
  3. Dítě Bridget Jones- Tak se nám přece jen vdala!
  4. Filmy Bohdana Slámy- Hana (Bába z ledu) se tak snažila a jak dopadla!
  5. Polární expres- Radím vám, na ten se se mnou nedívejte.
  6. Grinch- Doják na konci.
  7. I dva jsou rodina- Hrůza a děs, smutné, smutné.
  8. Téměř jakýkoliv film s tématikou nacismu a druhé světové války.

Nádhledový obrázek, nechť Kim promine.

Doufám, že nejsem jediná, kdo to tak má, a taky třeba brečíte u vánočních filmů, protože je to všechno dojemné, nereálné a kouzelné a u valentýnských, protože víte, že všechny ty věci se dějí hlavně jen ve filmech.

 

Související články

2 komentáře

    1. Teď uvažuju, o čem je Toy Story 3, to si už nepamatuju a přitom mladší sourozenci to sjížděli furt dokola! Já myslím, že my dospělí z toho máme kolikrát větší trauma, než ty děti 😀

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.