Úroveň jazyků při provázení a cizinci

Ve všeobecném podvědomí je zafixováno, že pracovník na hradním/zámeckém objektu musí umět mluvit alespoň jedním světovým jazykem. Jak to je ale doopravdy?

Většinu průvodců, se kterými jsem se doteď setkala tvoří studenti. Každý z nás se ve škole učí, nebo učil nějaký ten jazyk, ale málokdo je schopný se plynule domluvit s cizinci na prohlídce. Dobrou zprávou je, že někdy postačí „mluvení“ rukama nohama a člověk to pochopí, špatnou zprávou pak to, že někteří průvodci se bojí navázat s cizinci kontakt, ale když nerespektují pravidla objektu, nebo mají dotaz, nedá se nic dělat. Starší průvodci jsou na tom s úrovní jazyka ještě hůř. Skoro nikdo nemluví žádným jazykem, nebo maximálně rusky, stejně jako pokladní. V takovém případě se volají na pomoc další průvodci, aby si cizinci mohli vůbec koupit lístek,

Prohlídka s cizinci pak většinou probíhá tak, že dostanou text v jejich jazyce, a jdou spolu s českou výpravou. Málokdy se ale v textech orientují. Příplatek za cizojazyčnou prohlídku (vždycky je alespoň jeden průvodce, který provádí v cizím jazyce) je 100% z původní ceny platné pro české návštěvníky. Nutno dodat, že skoro žádný cizinec si takovou prohlídku nekoupí.

Většina cizinců je slušných, najdou se ale i takoví, kteří získají pocit, že spolu se vstupenkou dostali volný průchod hradem/zámkem a můžou jít sami. Takový přístup ihned zarazte, stejně jako čtení textu nahlas.

Určitě by bylo fajn, kdyby každý průvodce uměl plynule mluvit alespoň anglicky, ale realita je někde jinde, a chtěla jsem tento mýtus o úrovni jazyků vyvrátit, i když je to smutné. Až se na většině objektech průvodci naučí mluvit alespoň anglicky, bude to jedině dobře.

A pak vám přijde Maďar a stejně se nedomluvíte jinak, než rukama nohama.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *