Takový byl Svět knihy

V současné chvíli máte za sebou přibližně deset článků o Světu knihy a vážně nechcete číst další, chápu. Byla jsem tam ale poprvé, ok? Pokud se přes další opěvný článek povznesete, směle čtěte dál, no a vy ostatní…, tak třeba příště 🙂

Samotnému veletrhu v mém podání přezdcházela fáze plánování, kdy jsem si hned po zveřejnění programu vypsala, koho chci vidět: Svěráka, Mornštajnovou, Dominika Landsmana, Báru Šťastnou… Seznam počítal s několikahodinovou přítomností, to jsem ještě byla idealistou, pátek odpoledne, kolik lidí by tam asi tak mohlo být…

Od fáze plánování jsem přešla k realizaci a vyrazila na Výstaviště s kamarády, kdy jsme se po příchodu rozdělili a šli po svých, abychom se vzájemně nezdržovali a každý si přišel na své. Sešli jsme se po dvou hodinách, uchození a unavení, tohle všechno tomu ale přicházelo:

Prvotní zklamání a best deal

Už v pátek mi kamarádka Týna poslala fotku z veletrhu, kdy ve stánku akce Celé Česko čte dětem měli tašku s Fridou Kahlo.

(Teď můžete přeskočit, chystám se trošku rozvášnit)

Frida je moje oblíbená malířka už spoustu let, vždycky mě fascinoval její osud a dílo, musela jsem ji mít. Jenže, mám pocit, že se v Česku rozjel pořádný fridoholismus a mít rád Fridu se staví na úroveň všeho dalšího, co je společensky přijatelné a cool, kdo nemá rád Fridu, jako by nebyl, Frida je společenský hit, nemáte ten pocit? No samozřejmě, že tam ta taška už nebyla! Zmizela prý hned ve čtvrtek…Pokud je váš zájem o Fridu hraný, taškou se udavte, pff!

Chuť mi spravil až diář za 30 Kč, vůbec mi nevadí, že je v angličtině, moje škarohlídské srdce zaplesalo a proto přicházím s vychytávkou, diáře zásadně kupujte v průběhu roku, 10/10 skrblíků doporučuje!

Potom jsem už obrážela stánky a smířila se s faktem, že prostě nikoho z oblíbených autorů neuvidím. Nebylo mi moc dobře a představa, že strávím ve vydýchaném prostoru několik hodin mě fakt nelákala, takže jsem zamáčkla slzu a zvědavě se rozhlížela kolem.

„Miss Exodus máte? A mohla bych ji vidět?“ Hraju si na Cersei

Ještě v pátek ráno jsem se ujišťovala, že si žádnou knihu nekoupím, jdu se přeci jen podívat na největší akci, kterou v našem oboru můžete vidět. Večer jsem už jen bezradně koukala do prázdné peněženky, jelikož je moje knihovna bohatší o čtyři kusy, viz. fotka:

Největší radost mám asi z Miss Exitus, ke které se váže trapná chvíle, pojďme si ji představit: Už po sté do mě někdo vráží, nestačím uhýbat, konečně ale stojím u stánku nakladatelství a ptám se: „Dobrý den, máte ještě Miss Exodus?“

Paní: „Miss Exitus, jasně, máme.“

Já: „Jejda, omlouvám se, mohla bych ji vidět?“

A tak jsem přišla k jedné knížce. Druhou největší radost mám ze čmárajícího sešitu, protože potřebuju nový prostor na čmáranice, moje sešity už volají o pomoc a tady navíc můžu čmárat podle zadání, přestože je to kniha pro děti. Nejmenší radost mám z Války umění, kdybyste ji někdo chtěl, za 100 Kč plus pošta přenechám, vážně mě to nenadchlo.

Kromě knížek jsem pořídila magnetky pro kamarádky, hezké pohledy a mapu Tajemných míst, ještě jsem radši nezjistila utracenou sumu.

Už to nebudu prodlužovat, přichází shrnutí: Přestože jsem neviděla své oblíbence, celkový pocit z veletrhu je dobrý a určitě se ještě někdy vrátím 🙂

Související články

2 komentáře

    1. Taky to původně vypadalo, že vůbec nepůjdu, nicméně jsem měla už koupené lístky a nakonec jsem jela 🙂 a určitě chci ještě někdy znovu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.