Bohemian Rhapsody je nahlednutím do života legendy

Dneska jsem byla v kině na hodně očekávaném filmu tohoho roku, konkrétně na Bohemian Rhapsody o skupině Queen. Trailer jsem poprvé viděla v září, když jsme s přítelem navštivili kino kvůli Úsměvům smutných mužů  a už tenkrát jsem říkala, že na Bohemian Rhapsody musím jít.

No a dneska přišel ten den, kdy jsme po škole s holkama vyrazily a užily si 2 hodiny a 15 minut kvalitního filmu plného muziky, pohledů do života Freddiho a stejně tak osudu celé skupiny. Na můj vkus to mohlo být kratší, ale to je můj osobní názor, jinak jsem s filmem velmi spokojena, protože si nehraje na bulvární snímek, a spíše se snaží o pohled do vzniku legendy jménem Queen.  Ale stejně si myslím, že realita byla poněkud divočejší. Notoricky známé věci o Mercurym jsou zmíněny jen tak mimoděk.

Nejsem potom přilišný znalec skupiny, ani skalní fanoušek, takže nevím, v jaké míře se rozcházel děj s realitou, ale můj názor je takový, že pro tu silnou atmosféru v kině, stojí za to na film zajít. 

Rami Malek mi byl potom povědomý, ale neuměla jsem ho nikam zařadit.  Až doma jsem zjistila, že hrál třeba v Noci v muzeu, tady si střihl roli titulní a byl v ní podle mě hodně autentický.

Skupina Queen si myslím, že nikdy nezapadne do propadliště dejin, protože i složení kina dokázalo, že boří hranice věkových kategorií. Ať mladí, nebo starší, všichni si při filmové hudbě měli tendence pobrukovat.

A vsadím se, že když budete odcházet z kinosálu, tak vás to čeká taky.

P.S. Queeny mám spojené s mým taťkou, protože je to jeho oblíbená skupina a když jsem ještě bydlela u rodičů, tak je často poslouchal, třeba při cestě autem do Chorvatska.

P.P.S. Můžete mi napsat, kdo je pro vás další hudební legendou, a jak se vám tento film líbil 🙂 Pro mě jsou dalšími legendami třeba Amy Winehouse a Kurt Cobain.

P.P.P.S. Freddiho potom vnímám jako velkou ikonu LGBT komunity.

Související články

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.