Dělníci v Brně, hodně práce, mrzký peníz a drahé nájmy

Po dlouhé době vás vítám u nového článku z rubriky „Historie trochu jinak.“ Dneska se podíváme na zoubek dělníkům v Brně. Bude se to týkat 19. století a bude to hodně zajímavé, jak jinak 🙂

K tomuto článku mě přivedl referát ve škole, téma jsem si ale vybrala sama. Prameny k referátu (zdroje, chcete-li) tvoří dvě studie pana Karla Fojtíka, etnografa, který studoval na FF MU, zabýval se tradičními obyčeji, studiem města, nebo třeba studiem průmyslových oblastí. Tyto studie pak vyšly ve sborníku „Brno v minulosti a dnes“.

V poslední čtvrtině století osmnáctého, se do té doby v relativně málo osídleném městě Brně, objevil osidlovací boom, a z Brna se stalo průmyslové středisko, které zaměstnávalo obyvatele okolních vesnic. Situace ale byla nevyhnutelná, a tak se tito lidé za nějaký čas museli do Brna přestěhovat, a vytvořit tak jádro průmyslového města.

Přechod to pro ně byl dost složitý, protože život ve městě, je přeci jen jiný, než život na vesnici. Tito dělníci (v Brně hlavně textilních továren) žili na dnešní poměry v dost hrozných podmínkách v prostých, temných,stísněných, drahých a třeba taky vlhkých obydlích, kde byla obrovská koncentrace nemocí, protože na jeden záchod často připadalo několik desítek lidí, stejně tak žumpy i kanály bývaly často otevřené.

Dělníci žili v třech typech obydlí, v dělnické osadě, v činžovních domech a v dělnických koloniích. Často bydleli v blízkosti továrny, ale nemuselo to tak být vždy, později se začali stahovat na předměstí.

Nejstarší osada v Brně se jmenovala Červená ulička, podle domů, které byly postaveny z neomítnutých nepálených cihel. Domy byly postaveny mezi lety 1780-86. V domech by se o luxusu dalo mluvit jen těžko. Podlahy byly hliněné, stěny měly bíleny vápnem (to dělaly ženy), u domků neexistoval dvorek a pralo se venku před domem. Splašky vedly otevřenou stružkou uprostřed chodníku mezi zahradami. Vařilo se na otevřeném ohništi.

V činžovních domech, postavených v druhé polovině 19. století, to nebylo o nic lepší. Byly to typické domy s pavlačemi. Na pavlači se pak scházely ženy, aby mohly poklábosit se sousedkami a vyměnit si drby. Ulicím před domy chybělo dláždění, nechyběly ale otevřené kanály a žumpy. Protože nájem v domech byl drahý, a plat dělníků nestačil na nájem, často se do bytu vzal cizí podnájemník, který s placením pomáhal. V jedné místnosti žilo 3-5 osob, vařilo se na zděném nebo kachlovém sporáku, světnice byla prostá. Nacházely se v ní postele (těch bylo ale mnohdy mnohem méně, než podnájemníků), skříně, zásuvkový šatník a stůl. Některé byty neměly okna, chyběla kanalizace a domy byly špatně izolovány. Takovéto byty v pavlačových domech bývaly jednopokojové, s kuchyní a bez předsíně. Kuchyň byla středobodem dění. Sloužila jako přípravna jídel, spižírna, udržovala rodinu pohromadě.  V kuchyni se i pralo prádlo. Světnice byla často bez koberce, jelikož koberec byl považován za přepych. Ve světnici se nacházely postele, počet postelí byl ale mnohdy nižší, než počet obyvatel bytu. Ve světnici mohla být i skříň, nebo stůl, do skříně se ale ukládalo jen sváteční oblečení.

Posledním typem obydlí byly kolonie, kde si dělníci dělníci postavili domky z nasbíraných materiálů, mohlo se jednat třeba o maringotku bez koleček.

Abych to shrnula, dělníkům se v Brně nežilo moc dobře, na rozdíl od jejich zaměstnavatelů. Přesto, byli rádi za to, že večer po práci mají kam složit hlavu.

Nádhledový obrázek

Použitá literatura a internetové zdroje:

FOJTÍK, KAREL: Dům na předměstí. In: Brno v minulosti a dnes V. Brno 1963, s. 23-39.

FOJTÍK, KAREL: Tři typy dělnického obydlí v Brně. In: Brno v minulosti a dnes I. Brno 1959, s. 45-69.

http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=21555

https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/131125/Books_2010_2019_054-2014-1_12.pdf?sequence=1

http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_ulice&load=2980

http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_ulice&load=5457

https://cs.wikipedia.org/wiki/Josefov_(Brno)

Související články

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.