Města, která mě ovlivnila

Protože z místa svého narození znám jen aquacentrum, první město, které ovlivnilo můj život, je Karviná. Je to místo, kde se mluví „po našymu“, kde se říká „rožni“ místo zhasni, štrample (punčocháče), křak (keř) a cukle (papuče), a jen díky minulému režimu v něm naše rodina začala žít. Karviná=horníci, Prior, používání „bo“, a park Boženy Němcové, kde se koná „na lodičkách“ spousta akcí a je úplně jedno, kolikrát jste v tomhle parku byli, protože je prostě krásný. Dokonce je v něm i koutek se zvířátky.

Karviná je pro mě prvním skutečným domovem, protože právě tady jsem šla do první třídy, prožila tu nejvíce času, a podstatnou část dětství, a právě tady jsem se dala dohromady s přítelem, který je, paradoxně, taky Karviňák. Karviná je pro mě asi láska na celý život, přestože jsem ji, kdysi, opouštěla s radostí. Dnes se tam vracím za rodinou s určitým nostalgickým pocitem a hlavou plnou vzpomínek. Mám radost, jak město pomalu, ale jistě kvete.

Karvinský zámek..

„lodičky“

Další město mého života, zkráceně MMŽ, je Praha, protože i tady jsem žila, mám tu kamarády, i rodinu, a Praha mě odjakživa fascinovala množstvím památek, podniků a kulturního vyžití, kdy se mi líbí, že téměř ze všech zákoutí na vás dýchá historie, ať už vzdálená nebo novodobá. Praha, když si odmyslíme matrjošky a další turistické lahůdky, je prostě srdcovka, moc ráda se tam vracím, hlavně na různé kulturní akce.

Frýdek-Místek ležící v beskydském podhůří, odkud je krásně vidět Lysá hora, náš skvost a v poslední době trend, protože kdo nebyl na Lysé, jako by nebyl, Frýdek-Místek, jako by dvě města v jednom, které rozděluje řeka a spousta nemístních pořád tápe v tom, kde teda začíná ten Místek, a počítá se do toho i Frýda? Město, kde jsem taktéž prožila spoustu času, a stále tam jezdím. Město, které paradoxně rozkvetlo, když jsem se z něj odstěhovala.

Brno, tak moc jsem se do něj těšila, abych nakonec zjistila, že jsem Slezanka. Rozjezdy, sraz na Čáře, postávání pod Joštem, to všehno mám za sebou. Brno je super, ale není pro mě skutečný domov. Mám v něm kamarády, školu, ale ne rodinu (až na přítele) a hlavně, chybí mi Beskydy, a nezachrání to ani vysílač Hády nebo Stránská skála. Prvotní nadšení do města vyprchalo, a přesto, že to tady mám ráda, žít natrvalo se tu nechystáme. Brno mě překvapilo, ohromilo, zklamalo, přesně v tomhle pořadí. Mám moc ráda zdejší kočičí kavárny, a divadla, kam alespoň 5x do roka zajdeme.



Hrad Veveří

Každé z těchto měst mi něco dalo i vzalo, jedno je ale jisté, vzpomínky, ať už dobré, nebo špatné, si člověk odnese odevšaď. A teď je řada na vás, které město máte rádi a proč?

Související články

4 komentáře

  1. Kdysi jsem se na jedné dovolené potkala s pár vrstevníky z Karviné a byla to neuvěřitelná legrace. Oni byli úplně paf z mojí totálně nespisovné středočeštiny („Cože? Vosum?!? Co to jako je?“) – a brzy ze srandy začali taky používat protetické v a další lahůdky. Těžko se pak vysvětlovalo, že „voriginální“ už se prostě neříká 😀

    1. To mi přijde, jako když jsem se poprvé setkala s lidmi z Prahy: „Coo, u vás je zákusek (ve smyslu indiánek) dort?“ „A jak jako přijdete dýl?“ 😀 Na to jak jsme relativně malá země, tak ty češtinářské nuance jsou teda něco!

  2. Z měst tvého života znám trochu víc jen Prahu, jak by také ne. V Brně jsem byla jednou a v Karviné a Frýdku-Místku nikdy. Za města svého života bych označila Slaný, Ústí nad Labem a snad jednou také Berlín. 🙂

    1. Tam jsem zase nikdy nebyla já :), i když mi v Berlíně žije kamarádka, za kterou se chystám už dlouho, zatím se pořád potkáváme v Čr.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.