Nad češtinou se stahují mračna, podaří se ji zachránit?

Tento článek mám už další dobu v hlavě. Zatím jsem si ale vždycky řekla, že to ještě není tak zlé, aby vyšel, ale jak se říká, nikdy není tak zle, aby nebylo hůř, a taky, že je.

Rozmáhá se nám tu totiž takový nešvar, a tím je používání čengliš a cpaní anglických slovíček všude, kam to jde. To si tak jdu po ulici a najednou vidím reklamy typu „When you have hlad..“, „Pracuju jako barber…“ a otevírá se mi nůž v kapse (obrazně řečeno). Potom přijdu domů a zapnu si televizi, která je plná „influencerů“ (to slovo je fakt debilní, navíc mám pocit, že si na něm každou chvíli vylámu jazyk), a ve snaze uniknout cpaní angličtiny do naší mateřštiny prolistuju časopis, a nestačím se divit. Kromě toho, že se dozvím, jaké „beaty must have“ mi nesmí chybět v kosmetické výbavě, otočím na stránku s „fashion“ a zakončím to „travel tipy“. Ach jo, ptám se proč? Jsem jediná, komu to přijde divné a cpaní angličtiny do češtiny se mu nelíbí? A co teprve ta čengliš, to je skutečný hnus! Vždyť čeština má tolik krásných slov a ne nadarmo se říká, že je to těžký jazyk na naučení se, tak proč si s ní nevystačíme?

Samozřejmě dnešní téma článku není žádnou novinkou, ale v posledních letech se mi zdá, že situace graduje. Říkám si, kdo je viníkem. Jestli sociální sítě a „slavné“ hastagy, zrychlené tempo životů nás všech, nebo jestli pak čengliš věta působí více moderně a světácky.

Přitom, nevím jak vy, ale já mám češtinu ráda. Jasně, že nejsem skutečný obránce jazyka a „čistonosoplena“ by se mi asi taky nelíbila, ale už tak tady máme několik nářečí, proč si jazyk kazit ještě čenglišem a angličtinou? Edit: Tady to mohlo vyznít tak, že nárečí odsuzuju, neodsuzuju, je to jisté obohacení jazyka, ale už tady si mnohdy nerozumíme mezi sebou.

Děcka se pak baví o tom, jak hrají „gamesy“, následně si koupí „merch“ nějakého youtubera,  sní „dinner,“ co jim připravila „mother“ a ještě si pustí „good music“. Přitom, podle mě to vůbec není zapotřebí, stačí zkrátka anglické výrazy nahradit těmi českými.

Asi není možnost, jak od tohoto „trendu“ utéct, bez toho, aby člověk zakotvil na pustém ostrově, ale těším se, až se jednou zase projdu po ulici a uvidím reklamy typu: „Pracuju jako holič, svou práci mám rád.“ „Přidej se i ty k idolům/vlivným!“ atd. Potom bude všechno zase v pořádku, do té doby se Palacký, Dobrovský, Mácha a spol. musí obracet v hrobě.

P.S. Musím se přiznat, že mnohdy už třeba nerozumím puberťákům, protože výrazy, které používají jdou totálně mimo mě. Za nás byla klasika třeba OMG, nebo LOL, ale dneska už je to docela jinak.

(Zdroje obrázků se objeví při kliknutí na ně).

Nádhledový obrázek

Související články

13 komentářů

  1. Osobně sice nejsem nadšená z cpaní angličtiny všude, kam to jenom jde, ale musím se anglicismů jakožto bohemistka zastat. Výpůjčky tu byly vždycky – nejdřív z latiny, pak z němčiny. Dokud se půjčuje, ještě se neumřelo: kdyby se čeština výpůjčkám bránila, už dávno by sama sobě přestala stačit.
    Krásně je to vidět třeba na tom kreativci, kterého navrhuješ místo influencera. Jednak to významově neodpovídá, druhak kreativec není ani náhodou české slovo. Jen už jsme si na něj zvykli. Takže se není čeho děsit, angličtina není pro češtinu ani zdaleka tak nebezpečná, jak se zdá. 🙂
    A můžu se zeptat, co je špatného na nářečích? Vždyť právě nářečí jsou skutečná čeština – spisovná čeština není přirozený jazyk, ale něco, co jsme si uměle stanovili jako „hoch“ (vida, germanismus!) variantu.

    1. Barčo, nářečí za špatné nepovažuju :), možná to tak vyznělo, ale to je problém psaného textu, špatně jsem to zformulovala. Co bys navrhla ty místo influencera? To by mě vážně zajímalo, jelikož ty tomu rozumíš více, já nejsem bohemistka, ale budoucí historička :). To, že jsme přejímali z latiny/němčiny/italštiny.., to samozřejmě vím, ona ta čistá čeština by nám nestačila, to máš pravdu, já jsem ale v tomhle článku řešila primárně čengliš a anglické výrazy, protože se mi zkrátka nelíbí, můj názor, samozřejmě, jak už tu několikrát padlo, možná se to „vsákne“. Mně jenom hrozně vadí, to, že někdo řekne, že pracuje jako „barber“, například.

      Ještě k tomu influencerovi, ono to možná každý chápe jinak, v tom může být problém. Já to chápu třeba tak, že je to kreativní člověk, který se umělecky vyjádří ve svém díle, kterým ovlivňuje lidi.

  2. Naprosto souhlasím a myslím si, že je za tím a) lenost, b) malá znalost angličtiny. Když člověk není líný a skutečně ví, co dané slovo v angličtině znamená, vždycky je schopen ho přeložit. Takhle se nám ale čeština zapleveluje slovy, která vlastně nemají přesný význam a jenom se kolem nich vznáší takový nejasný sémantický oblak, který se jejich šířením jenom znejasňuje a rozplizává.
    A což teprve syntax a všechny ty Sazka Arény, Mucha medailonky a Tygr myčky… to už nám sahá na samotné základy češtiny. A to mě děsí snad ještě o něco víc.

    1. Inu, já bych influencera nechala influencerem, protože je to zjevně slovo, které funguje. 🙂 A je to termín především markeťácký: influencer je kdokoliv, kdo má na vliv na určitou skupinu lidí (a nemusí to nutně být jen bloger). Proto je ten překlad komplikovanější.

  3. Ty čengliš obrázky jsou spíš recese z jedné Fb stránky, která je tvoří schválně, ale vím, jak to myslíš. Přehnaná čengliš se mi taky nelíbí, ale takové ty běžně používané výrazy jako influencer, merch a tak, mi nevadí. Vlivní mi znějí spíš jako nějaká sekta 😀 Čeština je krásná, ale nemůžu se ubránit dojmu, že některé věci znějí v angličtině lépe. Výrazy jako moje mother apod., to už mi přijde moc. Daleko víc mi vadí taková ta mluva většiny teenagerů typu: „To je libový kámo“ protahování slov, vole za každým slovem, z toho vždycky rostu 😀

    1. Já vím, že jsou z té stránky, ale to.s hladem je opravdická reklama :0! Jak by se dalo teda nahradit to hnusné slovo „influencer“? Mně to vlivní přijde ok, ale každý má svůj názor. Můžeme zkusit nahradit nějak normálně to „influer“. Kreativec, třeba? Jo, libový se mi taky nelíbí, takových paskvilů je hrozně moc.

  4. Musím Vám napsat, že jste mě nesmírně pobavila. Tedy téma je to dost vážné, o tom se nebudu přít. Ale fotka „When you are on hajzl…“ mě naprosto rozsekala. Protože představa, že „only one thing i must have“ je „rulička full of paper“, mi prostě přišla komická.
    Já sama se považuji za „vydru“. Vyhledávám správnou češtinu, tento jazyk mě velice baví. Nejen proto, že je to rodný jazyk, ale má neuvěřitelné kouzlo a možnosti. Také chápu, že angličtina, ruština, jiné jazyky jsou potřeba, ale ne na úkor češtiny.
    Může mě sebrat čert, když slyším od lidí v práci, že musíme „pušovat“, „badžety“ a „mítinky“ už ani raději nepočítám. Ano, i tyto výrazy jsme si upravili k obrazu svému. „Kde Tě najdu?“ „Promiň, jsem na mýtince…“ a už vím, že nemám otravovat, protože dotyčný prostě mýtí…
    Ale děkuji za tento článek, potvrzujete mi, že obránců češtiny ještě pár zbylo a že si ji nenecháme zadupat do země.

    1. Ty obrázky jsou už fakt přehnaná čengliš, ale líbily se mi do článku (nejsem autor, zdroj se objeví při kliknutí na ně). S vaším názorem souhlasím, cizí jazyky jsou třeba, ale čeština je jen jedna.

  5. Nemyslím si, že to bude až tak velký problém. Čeština přejímala cizí slova vždy a nabízí se otázka, co je to vlastně české slovo. I třeba slovo šelma bylo přejato z němčiny.

    Teď nám některé výrazy přijdou jako zvrácenost, ale ona je čeština určitě vsákne.

    Vzpomněl jsem si na Karla Olivu: „…čeština pořád si jaksi neztratila tu svou základní vlastnost, totiž že přejímá, uzpůsobuje a potom používá už jako slova, která jsou jí vlastní…“ Hodně zajímavý rozhovor zde http://www.impuls.cz/clanky/2011/08/video-karel-oliva-zijeme-v-zaplave-novych-slov/

    1. To je pravda, že čeština hodně přejímala, jen mi to momentálně přijde jako hrozný trend, používat ty čenglismy, dříve jsem si toho tolik nevšímala. Na rozhovor se podívám, díky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.