O tom, jak šla Jedna želva za druhou

Na dlouho očekávanou knižní novinku od Johna Greena jsem byla dost zvědavá.  Green je prostě dost originální autor, který má, v dnešním světě plném polic prohýbajících se pod nánosy knih, co říct, a který se v něm neztratí, protože si vybudoval hodně známé jméno, vlastně už takovou osobní značku, když napsal díla jako Hvězdy nám nepřály, Papírová města, nebo Příliš mnoho Kateřin, a na nich postavil svou čtenářskou základnu.  Ta následně každou novinku přivítá s nadšením, proto si myslím, že zrovna na jeho knihy nesedne v knihkupectvích prach, protože značka prodává,  a tak mají mezi ostatními knihami privilegované místo a rychle mizí.

Píše o mladých lidech, pro mladé lidi, ale myslím, že škála jeho čtenářů je dost pestřejší, a tak, když nastal čas, kdy světlo světa spatřila Jedna želva za druhou, jsem i já zamířila do knihkupectví, a tím jsem trošku těm policím s knihami ulehčila, jelikož jeden výtisk putoval ke mně domů.

(Už to nebudu okecávat, slibuju!)

Ještě, než zmíním informace o knize chci podotknout, že Greena vnímám jako dost specifického autora, ke kterému mám specifický vztah. Přesto, že někdy od poloviny se mi jeho knihy vlečou, jako žvýkačka na botě,  je vlastním skoro všechny, jeho novinky čtu, a tu žvýkačku z boty nesundám, a čtu dál. Líbí se mi, jak do knih dává různé citáty a myšlenky druhých lidí, a jak dokáže přijít se zajímavým příběhem, u kterého mi ale někdy moc nesedí styl psaní.

 

 

Vás už ale určitě zajímá nový knižní přírůstek z autorovy dílny, jdeme na to:

Jedna želva za druhou je příběhem Azy, která se připlete spolu se svou kamarádkou Daisy, do pátrání po zmizelém miliardáři, kdy každá cenná informace bude po zásluze odměněna. Jednu dějovou linku knihy tedy tvoří hledání ztraceného miliardáře. Druhá linka, se točí okolo problémů, které Aze dost ovlivňují a otravují život, trpí totiž úzkostmi a OCD, což jí brání žít běžný život, a tak se Aza trápí, a její okolí to trápí taky. Myšlenky se pravidelně vrací, dusí ji, a smyčka se utahuje. Třetí linka sleduje lásku, mezi Azou a jistým klukem, která tak nějak spontánně vzniká na pozadí ostatních událostí. A všechny ty linky se samozřejmě prolínají, což dělá příběh reálný a čtivý.

A fakt, je to první Greenova kniha, u které jsem neměla přilepenou žvýkačku na botě, a nezkoušela jsem ji sundat (tzn. rychle dočíst). Jediné, co mě moc nepotěšilo, byl závěr knihy, který se mi moc nelíbil, ale je to čistě můj názor, jinak se mi příběh četl dobře, možná nejlépe, ze všech dosavadních knih.

Co oceňuju je nápad, jakým Green zakomponoval úzkosti a OCD, o kterých se ve společnosti moc nemluví, do příběhu, protože to je geniální myšlenka, jak udělat osvětu o těchto problémech bez toho, aby to byl primární cíl. Pomocí příběhu zprostředkoval duševně zdravým lidem pocity, prožitky a běžný den člověka zničeného a unaveného úzkostí, bez toho, aby vás to nějak otravovalo, takže čtete obyčejný příběh, kde se jen tak mimochodem dozvídáte, jaké to je trpět právě OCD a úzkostí, díky tomu víte, co může takový člověk prožívat, a jak se může cítit, což se v běžném životě může hodit.

Já jsem s touto knižní novinkou spokojená, kdo ji taky četl, může napsat do komentářů :), nebo můžete napsat o některé z dalších Greenových knih, jak se vám líbila, ráda si počtu.

 

Související články

2 komentáře

  1. O jeho knihách slýchám od boomu Hvězdy nám nepřály často, ale zatím jsem se ještě nedostala k tomu, abych nějakou jeho knihu četla. Třeba se k ní dostanu teď, tahle vypadá vážně zajímavě a mohla by mě bavit. 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.