Proč už jsem dlouho nevydala něco smysluplného

V dnešním článku si probereme, proč dlouho nevyšlo něco „smysluplného“, i když se snažím neházet na blog totální blbosti.

Jde o to, že jsem se dost zamýšlela nad tím, jak a kam a jestli vůbec blog někam směřovat. Uvažovala jsem nad tím, které rubriky jsou pro mě důležité, které z nich tvoří to blogové jádro, a hodně jsem toho smazala, až zbylo šest rubrik, o věcech, ke kterým mám nejblíže.

Jenže, přišel další blok, nikoli blog. Neměla jsem nic, co bych do těch rubrik chtěla dát, a taky posledních 14 dní bylo dost na palici, kdy jsem měla spousty vyřizování a návštěv, než se typicky tzv. letně (ne vzletně) zdejchnu do práce, takže nic  moc nepřibývalo, plus jsem byla nemocná.

Jojo, ono se říká, že si klidně můžete dát blogovací pauzu, jenže já myslím, že bych se po ní už prostě nevrátila, přestože je po technické a administrativní stránce vše připraveno pro nový blogovací rok.

 

Takže, když to napíšu ve zkratce, přepadla mě velká krize. Do toho se namíchaly problémy a šup, nebyla chuť psát, a to vůbec nic. Kromě blogu jsem totiž dlouho nenapsala ani povídku, básničku, ani nic jiného, ani si něco nenakreslila, či nevyrobila, a to není můj styl, kreativitu k sobě potřebuju!

Pravda je taková, že pořád hledám svoje blogovací „já“ a říkám si, jestli ještě nezmenšit počet rubrik. Třeba záhady a tajemno mě děsně zajímají, ale o tomto tématu toho bylo už tolik napsáno!

Takže, v současné chvíli vám píšu, že mi dochází blogovací dech, ale zároveň mám i nápady na nové články, ale nějak nejsem schopná je zrealizovat.

(Já vím, spousta blogerek teď plní blogy nepozitivními zprávami).

Ale snad se vrátím, třeba už zítra!

P.S. Tohle píšu po pěti hodinách spánku, tak snad je to pochopitelné.

P.P.S. Co se děje v soukromí? Práce, práce, kamarádka mi odjela na měsíc a půl do zahraničí a tak jsem (skoro) slaměná vdova (ze všech kamarádů se stýkám nejvíc právě s ní)a odnesla jsem si přihlášku na novou školu.

 

Související články

7 komentářů

  1. Vše záleží na tom, jak si definuješ smysluplnost 🙂 Taky občas píšu články, které jsou spíš výplňové a takříkajíc „vata“, ale pak se občas stane, že mi je někdo pochválí tak, že je povýším na úroveň plnohodnotných článků (obráceně se mi to naštěstí příliš neděje, mám ohleduplné okolí). Piš, kam tě srdce táhne – a všechno bude smysluplné 🙂

  2. Já rovněž držím palce, ať to překonáš. Máš pravdu – spousta blogerů a blogerek si teď dává pauzy. I já nejsem vyjimkou. Mám sice předepsaných tucet článků, které lze publikovat kdykoliv, aniž by ztratily aktuálnost, ale i tak… V těchto krásných teplých dnech se mi nechce sedět doma u počítače a pořád jen ťukat do klávesnice. To jedině večer, ale to už není nálada ani síla na psaní něčeho pozitivního. Když se i tak přinutím a otevřu Word, dopadne to většinou tak, že napíšu první větu a pak si uvědomím, že celý nápad na článek je blbost nebo skončím u prvního odstavce, přepíšu to a tak pořád dokola. Nakonec mi dojde trpělivost a Word bez uložení vypínám.
    Věřím, že až skončí prázdniny nebo se ke konci bude schylovat, nálada na psaní zase naskočí.
    A užívej volna, jak je to jde. 🙂

    1. Marki, mám to stejně, taky se mi nechce u ntb teď v létě sedět, když už, tak večer/v noci. Jo, snad mě psaní zase chytne :)! Taky rozepíšu článek a pak to můžu mazat a mazat…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.